V posledním čísle Černovin v roce 2022 věnuje paní starostka celou stránku reakci na námi vyvolané referendum. Pominu-li to, že to naprosto odporuje často deklarovaným výrokům paní starostky, že nerada diskutuje přes noviny, tak je to jasné zneužití prostoru v novinách, které mají sloužit jako informační servis občanům.
Hned v úvodníku se píše o velké katastrofě. Říkal jsem si, že se to asi týká jednatelů Pískovny. Ale zjevně je tou katastrofou naše referendum, kterému věnuje celou stránku.
- Aktuální stav

Stále je platné usnesení z ustavujícího zastupitelstva, kdy zastupitelstvo vyjádřilo vůli zahájit jednání o převodu Pískovny na město. Dokud toto usnesení nebude zrušeno, tak převod stále hrozí. Pokud městská část změnila názor, tak by bylo logické změnit i tuto usnesení, jinak to jsou ze strany vedení radnice jen prázdná slova. Ptal jsem na to na prosincovém zasedání (https://youtu.be/VQXoUMTd4HQ?t=1157), reakce byla obecná a vyplynulo z ní, že převod rozhodně není uzavřená věc.
- Pozemky

Pokud by městská část převedla na město společnost Pískovna, tak současně s tím převede i pozemky, které má Pískovna ve vlastnictví. To, že jsme o část vlivu už přišli, je práce paní Quittové a pana Hasoně. V září 2021 se totiž městská část dobrovolně vzdala velké části pozemků (to je velká část z oněch 45 %, o kterých paní starostka píše). Tehdy to bylo obhajována tím, že je potřeba tento krok udělat, aby město mohlo vyřešit problémy v dané lokalitě (viz například Viz například: https://youtu.be/NgXNTwne_5k?t=5968). Nic se od té doby ale nevyřešilo.
Jediné pozemky, co městské části zbyly, jsou ty, které vlastní přes společnost Pískovna. Je to sice méně než má město či soukromníci, ale pořád je to více než nic. A každý zkušený politik (a ostatně i každý pozemkový spekulant) dobře ví, že vlastník jakéhokoliv pozemku je při hájení svých práv vždy v podstatně lepší pozici než nevlastníci.
Volný prostor dochází na ukládání jsou jen 4 roky

Naprostý nesmysl, když někdo tvrdí, že už je prostor na ukládání jen 4 roky. Možná by tomu tak bylo tempem, které nastolili jednatelé Novotný a Hasoň. Když jsme byli ve vedení městské části, tak jsme zdůrazňovali, že třeba myslet do budoucna a paralelně s ukládkou těžit písek. I bez odborného vzdělání musí každý pochopit, že „díru“ je potřeba i vytvářet, nejen zasypávat. Proto pan jednatel Smrček už kdysi předložil vizi pračky písku. Dva roky se v tom nic nedělo. I proto byly slevy navázány na odběr písku. Taková jediná sleva dává smysl a vrací se k ní i současný jednatel pan Mrňous.
Výše zisků z Pískovny
Můžeme se hádat, zda zisky budou 6, 8, 10 nebo 12 milionů. V našem materiálu byl odhad, že se jedná až o 10 milionů a jsme přesvědčeni, že pokud by Pískovna dobře hospodařila, využila svůj potenciál a zbavila se nevýhodných smluv, které tu generace politiků ODS, ČSSD a KDU-ČSL uzavřeli, tak nejsou problém i vyšší zisky. A i kdyby byl některé roky ten zisk nižší, tak to pořád mám má pro městské část svůj význam.
Soudní spory s majiteli pozemků

Pozemková karta je v celém dění kolem pozemků možná nejsilnější. Jejich vliv na radu, a tedy valnou hromadu je silný. V osobě pana Jursy tam mají přímo svého zástupce. S vlastníky a ostatními subjekty, které v oblasti působí, je určitě potřeba jednat. Není ale možné, aby si oni diktovali své podmínky. Vyřešit problémy s vlastníky mělo právě odsvěření pozemků městu. Městská část se proto vzdala velké části pozemků, ale spory s majiteli se nijak nevyřešily a argumentuje se s nimi čile dál. Z čísla 17,7 milionů, které paní starostka uvádí, by vyplývalo, že těch soudních sporů naopak v roce 2022 přibylo (v roce 2021 dle výroční zprávy to bylo cca 6 milionů). Opozice o ničem takovém bohužel nebyla informována. Komu tedy prospělo odsvěření pozemků a co se tím vyřešilo?
Do budoucna bylo navíc plánováno soustředit veškeré aktivity Pískovny do dobývacího prostoru V, kde je většinovým vlastníkem pozemků město a právě Pískovna.
V neposlední řadě je třeba dodat, že alespoň do roku 2021 (uzávěrka za rok 2022 ještě není známá) tvořila společnost na veškeré soudní spory rezervy.
Ladislav Kotík, Společně pro Černovice